Květen 2017

Průvodce řízkováním - 1.část - Stavba matkárny, klonárny

26. května 2017 v 17:04 | growway

Průvodce řízkováním

1. Část

Stavba matkárny, klonárny

Nedaří se vám pěstovat ze semínek nebo potřebujete větší množství rostlin a nechcete za ně utrácet spousty peněz? Začněte si dělat vlastní klony!



Spousta pěstitelů bere "matkaření" jako něco extrémně složitého a časově náročného - není tomu tak. S tou časovou náročností sice ze začátku ano, ale postupem času se tato záležitost ustálí a vám tak zbyde jeden z dalších krásných koníčků, kterému se lze věnovat.

V zásadě jde o to mít kvalitní mateční rosliny, potřebné vybavení a nějaké to know-how. S třetím zmíněným vám tímto seriálem chceme pomoci ale jak se vám bude řízkování dařit, to už záleží jen a jen na vás.


Jak s matkařením a klonováním začít?

Největší předpoklad pro to, abyste mohli dělat kvalitní klony, je mít zdravou a geneticky stabilní mateční rostlinu. Někteří pěstitelé si koupí jedno semeno, aniž by zjistili, co z rostliny vzejde, ho pak začnou nazývat mateční rostlinou a bezhlavě z ní začnou řezat klony - to je ovšem nesprávná cesta.

Budeme předpokládat, že si chcete dělat klony celoročně, takže se budeme dnes zabývat spíše indoorovým klonováním. K tomu je zapotřebí vhodné osvětlení, ventilace a výživa.

Stavba matkárny/klonárny

Nejdříve je potřeba upřesnit si prostory, ve kterých by se měly mateční rostliny a klony nacházet. Pokud nebydlíte v rodiném domě, nebo nemáte k dispozici volný pokoj či spíž, asi nejlepší volbou pro vás bude pěstební stan. Existuje obrovské množsví variant, kde si každý najde to svoje. Obecně se dá říci, že stan by měl být vyšší - v případě, že bychom si mateční rostliny chtěli zachovat na dobu třeba několika let.

Moc pěknou vychytávkou, co se pěstebních stanů týče, jsou Secret Jardin - Lodge. Tyto stany mají 3 oddělené prostory, proto je možné v jednom prostoru držet mateční rostliny, v druhém klony a v třetím si rostliny předpěstovat a nechat povyrůst. Moc dobře vymyšlené jsou také stany s označením Twin - tedy dvěmi oddělenými prostory, kde je jeden prostor určen matkám a druhý klonům.

Samozřejmě je možné matkárnu postavit takřka z čehokoliv - sololit, OSB desky, stará skříň apod. Řekněme si ale upřímně, kdo na to má dneska čas. Velkou výhodou pěstebních stanů je mobilita - kdykoliv se můžete rozhodnout s klonováním přestat, stan si složit a schovat si ho třeba pod postel, to oceníte především při stěhování nebo návštěvě někoho, kdo váš zápal pro zahrádkáření nesdílí.

Pokud už skříň nebo stan vlastníte a chcete si zprovoznit pouze klonárnu, nabízí se možnosti jako propagátory, případně stany, do kterých je možné umístit police, aby se do stanu vlezlo pokud možno co největší množství klonů.


Osvětlení

Vzhledem k tomu, že mateční rostliny i klony potřebují stejnou světelnou periodu - 18 hodin světla / 6 hodin tmy - se dá matkárna a klonárna zkombinovat. Je třeba mít ale na paměti, že klony nepotřebují tak intenzivní osvětlení ani ventilaci jako mateční rostliny. Osvětlení se řídí pomocí digitálních nebo mechanických spínacích hodin, případně spínacích rozvodných skříní.

Co se týče výběru osvětlení, záleží na počtu matečních rostlin a na ploše, kterou bude třeba osvítit. Možností je hodně i cenový rozsah je velký, takže záleží čistě jen na vašich potřebách. Na menší mateční rostliny a menší pěstební plochu se většinou používají CFL zářivky, případně sodíkové (HPS) nebo metalhalidové (MH) výbojky. Pokud nepotřebujeme velké množsví klonů a chceme je mít spíše velké, sáhneme po sodíkové výbojce. V případě, že bychom chtěli z mateční rostliny odebírat větší množství klonů, použijeme metalhalidovou výbojku - díky teplotě chromatičnosti těchto výbojek (bílé/modré světlo) nebude mít rostlina dlouhá internodia, takže budeme schopni nařezat klonů více. Třetí možností je zmíněná CFL zářivka - ta neemituje tolik tepla, je úspornější z hlediska elektrické náročnosti ale na rozdíl od předchozích dvou, mateční rostliny nejsou schopny moc rychle plodit nové klony.


Pokud bychom zabrouzdali v nových HI-TECH technologiích, objevili bychom například světla s označením LEP (Light Emiting Plasma), případně CMH či LEC (Ceramic Metal Halogen - Light Emiting Ceramic). Oba druhy osvětlení mají vynikající světelné spěktrum, takže rostliny pod těmito světly budou plodit více a pokud se vyvarujete základním pěstitelským chybám, nebudou vám ani ve vyšším stáří nakvétat. O LEP se navíc říká, že je ze všech ostatních druhů nejblíže spektru, které vydává slunce.

Další možností je použití LED osvětlení. Rozebírat je a jejich spektrum by bylo na článek sám o sobě. V každém případě, to samozřejmě možné je.

V každém případě - čím intenzivnější osvětlení, tím bude mateční rostlina více plodit.

U klonů tomu tak ale není. Klony nepotřebují tak intezivní osvětlení jako mateční rosliny, potřebují hlavně stabilní prostředí a co nejméně klimatických změn. Proto se pro klony používají především CFL nebo lineární zářivky. Klony lépe koření při nižší teplotě (kolem 23°C), proto je tohle osvětlení lepší než HPS nebo MH výbojky - protože neemitují skoro žádné teplo. Perfektní záležitostí jsou například kity se zářivkami umístěnými přímo ve stínidlu. Nejlepší barvou světla (chromatickou teplotou) pro osvícení klonů s největší pravděpodobností zakořenění je světlo o teplotě 6500K - 11000K - tedy blíže k bílému spektru.


Ventilace

S ventilací je to podobné - záleží na ploše a teplotě v prostoru. Ideální teplota pro matky je kolem 25°C. Ventilace by měla být adekvátní prostoru, ve kterém bude a světlu, které budete používat - pokud se rozhodnete pro HPS nebo MH, rozhodně budete potřebovat silnější ventilaci než u CFL zářivek. Jde tedy hlavně o to, prostor dobře uchladit a vzduch v pěstebním prostoru vyměnit.

K tomu abychom v matkárně zajistili kompletní výměnu vzduchu jsou zapotřebí 2-3 ventilátory:
  • Odtahový ventilátor
Je umístěn ve vrchní části boxu. Slouží k vyvedení vzduchu z pěstebního prostoru. Jak už bylo zmíně
no výše, tento ventilátor volíte podle plochy a podle osvětlení. Nejčastěji se na odtah vzduchu používají použivají takzvané UFO ventilátory. Existuje velká řada ventilátorů o různých průtocích, my doporučujeme použití
ventilátorů s regulací teploty a otáček. V tom nejlepším případě také s regulací vlhkosti, které jsou momentálně největší novinku v oblasti ventilátorů na trhu. Prostě si nastavíte maximální teplotu, kterou v boxe chcete mít, maximální vlhkost, případně také hysterézi nebo minimální a maximální otáčky a je hotovo. K odtahovému v
entilátoru je možné přidělat také pachový filtr pro případ, že byste řízkovali více aromatické rostliny.

  • Cirkulační ventilátor
Jak už název napovídá, jeho úkolem je cirkulovat vzduch v pěstební místnosti. Je také potřeba pro posílení matečních rostlin - proud vzduchu narážejícího do rostlin je nejdřív ohýbá, rostliny ale posilují svůj stonek aby n
áporu vzduchu odolaly a zvětšují jeho objem. Pokud chcete mít zdravé mateční rostliny, je velice důležité tuto část ve
ntilace nezanedbat. Sílu ventilátoru určujeme opět podle osvětlení a plochy. Pro tyto účely se používají buď ventilátory s klipsnou, které se dají upevnit na tyč pěstebního stanu, dále stojanové ventilátory nebo podlahové ventilátory. Pokud byste měli matkárnu velkou řekněme 1 x 1 m, velice dobrým pomocníkem pro cirkulaci vzduchu jsou ventilátory s oscilační mřízkou, která rozhání vzduch podobně jako otočný stojanový ventilátor.

  • Přítahový ventilátor
Používá se především pro větší stany či místnosti. Samozřejmě ho ale můžete umístit do malého stanu, ovšem je dobré vědět, že přítahový ventilátor by měl mít nanejvýš poloviční průtok jako váš odtahový ventilátor - v pěstebním prostoru by vždy měl být podtlak.
Ventilace jako celek je potřebná k chlazení pěstebního prostoru, posilování stonků matečních rostlin a hlavně stálému přísunu CO2.

U klonů není ventilace nutná. Jak je zmíněno výše, klony potřebují hlavně stabilní prostředí. Toho je možné docílit například umístěním klonů do skleníčku. Velkým rizikem pro klony jsou teplotní změny - a to zejména v zimě a na chladných místech - pokud se na klony svítí, světlo určité teplo vydává. Pokud se ale po zhasnutí teplota sníží o více než 5 stupňů, dochází k problému s kořeněním. Pomocníkem tak jsou výhřevné podložky pod skleníky případně rovnou skleníky s regulací teploty a termostatem.


Vlhkost

K tomu aby matky pěkně rostly a plodily je zapotřebí také vlhkost - tu můžeme zvýšit zvlhčovačem případně snížit odvlhčovačem.

Zvlhčovače se používají především dva typy - kompaktní nebo nebler. Kompaktní zvlhčovač má v sobě nádrž, kterou v případě potřeby lze doplnit vodou. Velikost nádrže se pohybuje od 1,5 do 6 litrů. Některé typy mají také další funkce jako je ionizátor, časovač, případně regulaci.

Nebler je těleso, které vypouští stejnou "mlhu" jako klasický zvlhčovač s tím, že je umístěn na plováku a nádrž, ze které chcete vodu "odpařovat" si vybíráte sami. Je tak možné tento zvlhčovač dát například do podlouhlé nádoby a tím ušetřit místo. Další výhodou je nižší pořizovací cena. Velkou nevýhodou ovšem je, že se nedá nijak regulovat.

Vlhkost pro mateční rostliny by se měla pohybovat kolem 70-80%. Absolutně nevhodné jsou prostory bez zvlhčovače, kde mohou hodnoty vlhkosti klesnout pod 50% - z takových matek jednak moc klonů neuděláte a hlavně procento zakořenělých řízků bude daleko menší.

Rozhodně je dobré mít v matkárně teplo-vlhkoměr se zaznamenáváním minimální a maximální teploty. Všechny hodnoty jsou uloženy v tomto teplo-vlhkoměru a vy tak budete moci snáze regulovat podmínky, ve kterých budou mateční rostliny růst.

U klonů je vlhkost hodně podstatným faktorem pro zdraví a rychlé kořenění. Dá se říci, že by měla být co nejvyšší, třeba 90%. Čím nižší vlhkost, tím větší riziko, že to klony nevydrži. Proto je opravdu podstatné vlhkost kontrolovat. Dobré je nechat je uzavřeny ve skleníčku a při kontrole vrchní víko skleníčku pokropit postřikovačem abychom vlhkost zvýšili.

Jedeme outdoor NAPLNO! - 1. část - Klíčení a přesazení

4. května 2017 v 17:40 | growway |  Návody

Jedeme outdoor NAPLNO!

1. Část - Klíčení a přesazení


Outdoorová sezóna se nezadržitelně blíží a tak jsme si pro vás připravili spoustu tipů, rad, triků a základních informací, které by měl každý outdoorový pěstitel vědět a znát. Tyto informace budou rozděleny do více částí, aby byl obsah co nejucelenější a vy jste tak mohli dokázat outdoorovou sezónu zužitkovat naplno a dosáhnout tak opravdu maximálních výsledků!

V tomto seriálu se dočtete jak co nejúspěšněji naklíčit/vyklíčit semena a co s nimi po jejích vyklíčení dále udělat. Dále si něco řekneme o výběru místa, jak se chránit před zvěří, nemocemi a škůdci. Neopomeneme ani správnou výživu rostlin a to od úplného počátku až ke sklizni. Vše pod tím nejpřirozenějším co pěstitel může mít - sluncem.

Takže jdeme na to a začněme od úplného začátku.


Moření, naklíčení a předpěstování

Existuje spousta možností jak a kdy začít s klíčením semen. Spousty pěstitelů si předpěstovávají rostliny již v dubnu, ovšem pokud nevlastníme světelný zdroj jako jsou lineární nebo kompaktní zářivky, metalhalidové nebo sodíkové výbojky, LED, LEP nebo CMH osvětlení, měli bychom si uvědomit, že pokud počasí nepřeje a v dubnu nám nebude svítit slunce, můžeme rostlinu docela dost vystresovat již na začátku jejího růstu.

Nemluvě o tom, že pokud rostliny klíčíme pouze na parapetu, okna mohou profukovat a nízká teplota růst u rostlin zastaví úplně. Budeme se tedy věnovat hlavně tomu, jak začít a to tou nejúčinnější formou.

Pokud máte doma nakoupena semena, která si chcete dát klíčit, první, co s nimi můžete udělat je namořit je.


Moření semen

Je to způsob ochrany rostlin proti plísňovým chorobám ještě před jejich vyklíčením. V některých případech na rostlinách, ze kterých jsou odebrány semena utkví ještě stopové množství choroboplodných zárodků nebo plísní, které se mohou přesunout na semena a tím nám je v prvopočátku ohrozit. Ty můžeme díky moření zklikvidovat.

Existují dvě cesty moření - chemické a organické. Jelikož jsme názoru, že chemické moření není pro jiné než průmyslově zpracovávané rostliny použitelné, budeme se zabývat tím organickým.

K organickému/bio moření je dle našeho názoru nejlepší léty prověřený přípravek Polyversum.

Polyversum je fungicidní mikrobiologický přípravek, jehož základním prvkem je mikroskopický houbový organismus Pythium Oligandrum, což je jedna z takzvaných "inteligentních hub", která dokáže zahubit více než 20 druhů jiných, pro rostliny nebezpečných hub jako Fusarium, Phytopthora a další, přičemž naváže na kořeny a svým způsobem rostlinu chrání.

Moření s přípravkem Polyversum se provádí opatrným promícháním semen se suchou směsí tohoto přípravku. Semena se tak obalí. Pak je nutné nechat je minimálně den v naprostém klidu, aby se přípravek na semínka doslova přilepil. Pokud bychom chtěli s ochranou pokračovat, pak je to možné tak, že tento přípravek smícháme a dále aplikujeme zálivkou v ranném stádiu růstu. Rostlina si tak vytoří přirozenou rezistenci proti vyváření sporů patogenů a také pasivní rezistenci díky zesílení buněčných stěn kořenů.


Naklíčení / vyklíčení semen

Naklíčení semen by měl pěstitel volit jednak podle toho, kolik semen má k dispozici, dále podle místa, které může rostlinám poskytnout a samozřejmě také podle finančních prostředků, které je ochotný do klíčení vložit.

Základem pro správné naklíčení jsou faktory jako je tma, vlhkost a správná teplota. Dalšími faktory, které klíčení ovlivňují, jsou hodnoty kyselosti/zásaditosti vody či substrátu (pH), počáteční elektrická vodivost živného roztoku či substrátu (EC), případně používání přípravků, které zvyšují procento vyklíčených semen.



Co se týče základních předpokladů pro to, aby rostliny naklíčily/vyklíčily je to především tma, teplota a vlhkost.

Semena ze začátku nepotřebují světlo, potřebují hlavně stabilní prostředí, ve kterém by mohla vypustit kořeny. Světlo je tedy třeba řešit až ve chvíli, kdy se na rostlině začnou objevovat první náznaky listů.

Velice důležitou součástí správného klíčení/naklíčení je teplota. Ta by měla být vždy v rozmezí 20-25°C, tedy v pokojové teplotě. Hodně velkým pomocníkem jsou tak vyhřívané podložky, vyhřívané skleníčky, v tom nejlepším případě skleníčky s regulací teploty.

Tohle jsou samozřejmě formy pro ty, kteří to chtějí brát opravdu profesionálně. Takže žádný strach, pro naklíčení vám obvykle stačí dát semena do neprůhledné nádoby, či je nějak zakrýt proti světlu a dát je například na topení, případně do šuplíku.

Teplotu a vlhkost lze měřit teplo/vlhkoměry. Nejlepší jsou teplo/vlhkoměry se zaznamenáváním minimální a maximální teploty. Ta se uloží v přístroji a pěstitel je tak schopen případně změnit podmínky pro klíčení a předpěstování. V případě, že se rozhodne pro klíčení ve vodě, existují také teploměry se sondou do vody, ta mu pomůže poznat, zda je teplota pro klíčení optimální.

Dalším faktorem je vlhkost - semena by měla být neustále ve vlhkém prostředí, v žádném případě to ale nesmí být "bahno" protože by mohla uhnít. To platí tedy především pro vyklíčení.

Dalo by se řící, že rozlišujeme mezi naklíčením a vyklíčením. Pokud se jedná o naklíčení, jde nám v první řadě o to, aby semena vypustila kořínek, který lze vidět okem, aniž bychom museli prohrabávat substrát, nebo nějak zasahovat do média. U semen, která vypustí kořínek jako první, se dá očekávat, že budou i v průběhu růstu silné a stabilní.

Naklíčení se používá hlavně v případech, že máme semen více, případně nemáme tolik prostoru abychom mohli semena klíčit v nějakém médiu nebo substrátu.

Pokud bychom rozlišovali mezi naklíčením/vyklíčením, tak vyklíčení semen by znamenalo, že kořen u rostlin nevidíme ale očekáváme až první zárodky rostliny, které vykouknou z média nebo zemitého substrátu. Tato metoda je v každém případě pro rostliny přirozenější a v prvních počátcích života rostliny nedochází ke stresu z důvodu nedostatku živin, zaplétání kořenů nebo nedostatečné síle prorazit médium nebo substrát.


Naklíčení ve vodě

Méně známější, přesto použivaná metoda pro naklíčení, používána především v případě velkého počtu semen a velmi oblíbená mezi indoorovými pěstiteli, kteří pěstují v hydroponických nebo aeroponických systémech.

V zásadě jde o to semena dát do vody do neprůhledné nádoby, například filmovky, uložit někde do teplejšího prostředí a čekat než "puknou" a objeví se kořínek.


Pokud bychom chtěli použít tuto metodu co nejprofesionálněji, je dobré měřit pH. Hodnota pH se dá měřit buď digitálními pH metry, případně méně přesnějšími, ale daleko levnějšími sadami pro měření pH. Hodnota pH ve vodě by se měla pohybovat pro naklíčení v rozmezí pH 5,3 - 5,6. Ideální teplota pro naklíčení ve vodě bilancuje na hranici 22-24°C.

Regulace pH se provádí buď kyselinami pro snížení, nebo hydroxidy pro zvýšení pH. Je spousta výrobců těchto produktů na úpravu vody, rozlišují se hlavně podle koncentrací a také podle toho, zda je přípravek určen pro růst nebo pro květ.

Hodnota EC, tedy elektrické vodivosti roztoku by měla být minimální. V absolutní většině případu není voda z kohoutku problém. Elektrická vodivost se měří pomocí EC metrů, které nám signalizují kolik solí (minerálů/živin) je ve vodě. EC metry lze měřit pouze minerální a organomireální hnojiva, která jsou na bázi NPK. Organická hnojiva se vážou na uhlík a není možné měřit jejich koncentraci.

Ve chvíli, kdy se ukáže klíček je třeba semena vytáhnout aby nezhnila. Poté přesadit do média, ve kterém je chceme nechat buď z počátku nebo celou dobu růst.


Naklíčení na ubrousku

Velice oblíbený a osvědčený způsob naklíčení semen. Vhodný pro použití při nakličení velkého i menšího množství.

Základem této metody je navlhčený ubrousek, neparfemovaný toaletní papír nebo hygienická vatička na odličování.

Více vrstev ubrousku, toaletního papíru nebo vatičku navlhčíme, položíme na něj semena a přikryjeme menší vrstvou, než je ta, na kterou jsme semena položili. Vše potom dáme nejlépe do uzavíratelné nádoby a umístíme buď na topení nebo na jiné tmavé místo v pokojové teplotě, třeba do šuplíku nebo skříně. Pokud jsou semena čerstvá, puknou většinou za jeden až dva dny. Při této metodě můžeme nechat vypustit klíček, protože se stává jen velice málokdy, že začne uhnívat.


Hlavně je třeba si dát pozor na to, aby se při větším počtu semen klíčky nepropletly mezi sebou, mohli bychom je totiž při rozdělování přetrhat. Ubrousky, papír ani vatička by neměli v nádobě plavat ale být pouze vlhké. Proto je dobré je každodenně kotrolovat, zda mají potřebnou vláhu.

Pokud bychom chtěli tuto metodu hnát do důsledků, použijeme čistou odstátou vodu o teplotě 22-24°C a pH upravíme na hodnotu 5.4 až 5.6. To zvýší pravděpodobnost klíčení. Do vody není třeba nic přidávat.

Pokud by pěstitel chtěl své šance na vyklíčení maximalizovat, je možné semena nejprve na 60 minut vložit do přípravku X-SEED společnosti B.A.C, případně zalít produktem Seedbooster Plus od firmy Plagron.

Poté, co semena vypustí klíček, je nutné zasadit je do substrátu či média, ve kterém je chceme nechat dále růst.


Vyklíčení v rašelinových/kokosových Jiffy tabletách

Asi nejpoužívanější a nejzaručenější způsob pro vyklíčení semen. Jiffy, nebo také "puk" je slisovaná tableta rašeliny, popřípadě kokosu. Tato tableta není drahá, jeden kus stojí kolem 3,50,-, takže pokud nepěstujete enormní množství rostlin, může si ji dovolit každý a s výsledky bude také většina pěstitelů, kteří mají v plánu sázet do zemitého nebo kokosového substrátu zaručeně spokojena.

Použití této tablety je velice jednoduché. Naplníme misku vodou, do ní vložíme tablety vyznačenou dírkou, směrem nahoru. Zhruba po 10 minutách tableta nasaje vodu a "vyběhne" do výšky cca 5 cm. Nasátý kořenáček z misky vyndáme, vrchní část uchopíme palcem, spodní ukazováčkem, vymačkáme z ní přebytečnou vodu (cca 30%) a vytvarujeme z ní kořenáček. Rašelina, či kokos v tomto kořenáčku je obalena v bílé "látce", která ji drží ve pospolu. Tu v žádném případě nesundáváme - kořeny ji bez sebemenších problémů prorostou. Poté, co máme vytvořený kořenáček si vezmeme špejli nebo párátko a uděláme do jeho středu dírku o hloubce 0,5 - 1 cm. Do této dírky opatrně vložíme semeno a lehce přihrábneme vrchní vrstvu aby bylo semeno zakryto. Dá se říci, že je jedno, jakou stranou semeno do tablety vložíme - gravitace už klíčku poradí cestu.


Pro maximální úspěšnost je opět možné semena nejprve naložit do produktu Xseed nebo zalít Seedboosterem. Poté pH vody v misce zregulovat na hodnotu pH 5,5 - 5,8. Je také možné tabletu hned ze startu "napufrovat".

Proces pufrování znamená, že do média, v tomto případě rašeliny nebo kokosu, přidáme hned ze začátku živiny na podporu klíčivosti či kořenový stimulátor, to vše s upraveným pH. Vše ale v neptrném množství, abychom začínající kořínky nespálili.

Osvědčený je například Formulex od firmy Growth Technology v poměru 1 ml/1 l vody CANNA - ten ovšem rapidně zvedá hodnotu pH, takže po jeho přidání je potřeba tuto hodnotu dodatečně upravit. Dávkování je stejné jako u produktu Formulex a to 1 ml / 1 l vody. Oba tyto přípravky lze následně použít pro zlepšení vlastností kořenů a také jako postřik na listy.

V případě, že máte kořenový stimulátor jiné značky nebo na bázi NPK (dusík, fosfor, draslík), opravdu přidejte jen nepatrné množství, případně se o jeho použití při tzv. pufrování poraďte se svým growshopem.

Poté co budou semena do Jiffy tablety zasazena, je nejlepší je umístit do miniskleníčku, přiklopit víko a zajistit co nejstabilnější klima. Pokud má váš skleníček uzavírací průduchy, uzavřete je také. Pokud vlastníte rozprašovač, postříkejte víko abyste zmaximalizovali vlhkost uvnitř skleníčku. Tento skleníček není nutné dávat do tmy. Semena už jsou sama o sobě ve tmě a tak je nejlepší držet je při pokojové teplotě se stabilním klima.


Kořenáčky z Jiffy tablet kontrolujte aby nevyschly ale zároveň nebyly kompletně přemáčeny vodou. Nejlepším zůsobem zalévání těchto kořenáčků je použití stříkačky, pipety či rozprašovače - díky tomuto zalévání není možné aby semena vyplavala na povrch.

Ve chvíli, kdy z tablet vyrostou rostlinky, nechtejte je tam až do doby, než se objeví první kořínky, které prorostou tímto kořenáčkem. V této fázi je celý kořenáček připraven k zasazení do substrátu.

Tato varianta je skvělá v tom, že materiál obalu Jiffy tablety i rašelina/kokos časem degradují a kompletně se v zemině rozpustí. Jedná se o přírodní materiál, který je ekologický a tak se vám nestane, že byste v dalších letech našli zbytky těchto kořenáčků na své zahrádce.


Vyklíčení v rockwoolových (RW) kostkách

Tento způsob bychom doporučili těm, kteří mají větší množsví semen a chtějí uspořit místo.

Rockwool, nebo-li skelná vata je inertní médium, využívané především pro hydroponické a aeroponické pěstování. Na rozdíl od rockwoolu, který se používá pro zateplení domů má tento materiál "měkčí" strukturu a tudíž není pro kořeny náročné se přes něj dostat. Největším a světově nejznámějším výrobcem RW kostek pro zahradnické účely je firma Grodan. RW je inertní, což znamená, že bez pufrování neobsahuje živiny a je u něj dobré regulovat pH.

Tyto kostky, případně válečky, se vyrábějí v mnoha velikostech, přičemž pro výsadbu jsou nejvhodnější velikosti 2,5 x 2,5 cm a 4 x 4 cm. Jsou velice úsporné co se týče místa, díky plastovým sadbovačům, do kterých je možné kostky umístit. Díky těmto sadbovačům je jak manipulace, převoz tak závlaha velice snadnou záležitostí. Mají vysokou savost, takže závlaha kostek probíhá především tak, že celý sadbovač i s kostkami ponoříme na pár minut do vody a kostky už si potřebnou vláhu natáhnou samy.


Práce s RW kostkami také není složitá. Kostku naložíme do odstáté vody a necháme ji tam minimálně 1 hod. V některých zdrojích se píše, že kostky by měli být naloženy ve vodě alespoň 24 hod., což ale praktické zkušenosti nepotrvdily. Takto naložené kostky jsou pak velice jemné, vláčné a mají daleko větší pravděpodobnost, že jejich povrch obroste zelenou řasou. Pokud nevlastníte vzduchovou pumpu, doporučujeme tedy následující.

Osvědčeným způsobem, jak s kostkou pracovat je naložit ji na 1-2 hod. do vody s upraveným pH na 5,5 - 5,8 (u tohoto média je více než u ostatních důležité pH vody předem upravit). Poté kostku vyndáme a po obvodu ji pomačkáme, abychom lehce narušili její pevnou strukturu a vymačkali přebytečnou vodu (cca 30%). Kostku pak uložíme do sadbovače - nejlepším způsobem, jak kostky do sadbovačů vkládat je ob jedno políčko, jako šachovnice, tedy každou druhou dírku v sadbovači. Je to jednak z důvodu lepšího přísunu vzduchu pro kořeny, ale také pro lepší následnou manipulaci a kontrolu.

Když máme všechny vlhké kostky umístěny v sadbovači, vezmeme si párátko nebo špejli a uděláme do nich dírky o hloubce 0,5 - 1 cm. Do této dírky vložíme semínko. Z rohu kostky buď utrhneme kousek vaty a dírku zhora přikryjeme, nebo vrch kostičky lehce sjedeme nehtem a dírku přikryjeme tak, aby se k semenu nedostalo světlo.

Poté je nejlepší celý sadbovač s kostkami umístit do pařníku, miniskleníčku, postříkat víko postřikovačem s vodou a nechat ve stabilním prostředí o pokojové teplotě.

Co 2 dny kostky kontrolujte - nikdy nesmí vyschnout! V případě, že by začly vysychat si nachystejte misku nebo vaničku s připravenou vodou a do ní sadbovač ponořte. Po pár minutách ho jen vytáhnetěte a vložte zpátky do skleníčku. Ideální pro zavlažování kostek jsou skleníčky, které mají zvýšené dno. V tomto případě sadbovač ze skleníku vyjměte, do dna skleníčku nalejte vodu a sadbovač do ní vložte. Po pár minutách ho zase vyndejte, vodu vylejte pryč a sadbovač vraťte dovnitř.

Pro co možná největší úspěšnost je opět možné semena nejpve naložit do Xseed nebo Seedboosteru. Vodu, do které kostky vložíme je opět možné nejpve napufrovat přípravky Formulex nebo Rhizotonic, případně dalšími kořenovými stimulátory v minimálním poměru.


Vyklíčení v pufrovaných kostkách Root Riot, ROOT!T

Způsob sázeni do těchto kostek se nijak moc neliší od způsobu sázení do RW. Hlavním rozdílem mezi těmito kostkami a RW je ten, že jsou tyto kostky již navlhčené a předpufrované. Jsou naplněny kořenovým hormonem v závislosti na značce - u Root Riot je to Clonex a u ROOT!T je to ROOT!T gel. Tyto kostky se používají převážně pro řízkování ale je možné do nich také sázet semena.


Ačkoliv se kostka může na první pohled zdát vlhká, je určitě lepší ji na malou chvíli ponořit do vody, lehce zmáčknout mezi prsty aby nasála vodu a poté uložit do sadbovače. Zalévání probíhá stejně jako u RW kostek, jen s tím rozdílem, že není do vody potřeba přidávat jakékoliv kořenové stimulátory, či hormony.


Vyklíčení zasazením do substrátu

Asi nejběžnější způsob zasazení semen. Semínko stačí pouze vložit do substrátu do hloubky cca 0,5 - 1 cm a čekat na vyklíčení. Výhodou tohoto způsobu sázení je jednoduchost a minimální stres pro rostliny díky tomu, že nejsou přesazeny. V každém případě radíme semena nejprve zasadit do malých květináčů a poté postupně přesazovat - v případě, že bychom semena zasadili rovnou do velkého květináče by se stalo, že kořeny by kompletně vyplnili prostor květináče už v období růstu, vývoj kořenového systému by se zastavil a rostlina by v období květu nedávala plnou energii do vývoje květů.


Na zasazení semen přímo do substrátu se používají substráty s označením light mix, případně seed mix.

Velice dobrou záležitostí pro výsadbu jsou rašelinové kořenáčky. Pokud je rašelinový kořenáček stále vlhký, kořeny prorostou skrz a je tak možné celý kořenáček přesadit na políčko nebo do květináče. Rašelina, ze které je kořenáček vyroben za čas degraduje a v zemi se rozpadne, takže opět velice ekologická způsob pro pěstování.


A co když stále neklíčí?

Pokud jste se řídili radami a semena stále neklíčí, nevěšte hlavu, není ještě vše ztraceno. Možností je přidání pár kapek peroxidu vodíku (H2O2) do sklenice s vodou a nechání těchto semen ve sklenici přes noc. Peroxid vodíku je jednak vysoce agresivní, takže dokáže změkčit semenou slupku, tím napomoci kořenu dostat se ven a také vodu provzdušňuje. Pokud do vody peroxid přidáte, necháte semena ve vodě a tmě přes noc, zasaďte je potom rovnou do Jiffy tablet, případně do substrátu a v posledním případě zkuste naklíčení pomocí ubrousku. V mnoha případech se stává, že semena ještě dokáží puknout a kořeny se proderou ven. Mějte ale napaměti, že tyto rostliny nejspíše nebudou ty nejsilnější, takže doporučujeme si je před vysazením ven označit a nechat jim spíše horší místo, než to, které si necháváte pro své favoritní rostliny.