Srpen 2018

Jedeme outdoor NAPLNO! - 4.část - Čas kvetení přichází...

28. srpna 2018 v 16:45 | growway |  Návody

Jedeme outdor NAPLNO!

4. část

Čas kvetení přichází…


Jistě jste si všimli, že se den začíná pomalu ale jistě zkracovat. Neregistrujete to pouze vy, registrují to i rostliny.

Zkracování periody světla má u rostlin reagujících na fotoperiodu za následek jediné, a to kvetení. V dnešním díle si tedy povíme, jak se na období květu připravit, co lze použít jako prvotní výživu pro vývoj květů a jakým způsobem si doupravit substrát, aby byly rostliny hned z počátku pěkně nabuzené pro pořádné květy.


Jak už bylo řečeno v předchozích dílech - pro vývoj rostlin je ideální použít hnojiva nebo směsi bohaté na dusík. V období květu se ale potřeby rostlin mění a více než dusík je potřebný hlavně draslík a fosfor.

Draslík je zodpovědný za hospodaření rostliny s vodou, se sacharidy a za otevírání průduchů (stomata), kterými přes listy rostliny příjmají CO2. Draslík je také stavebním kamenem plodů a květů, neměli bychom ho tedy zanedbat.




Oproti tomu fosfor je potřebný pro kořenový systém, který je v pozdější fázi vývinu rostlin už dostatečně rozvinutý a je třeba na něj při hnojení brát ohled - s nekvalitním, nezdravým nebo nerozvinutým kořenovým systémem nemůže pěstitel čekat žádné velké výsledky.

Existuje více dalších prvků, které jsou pro květ rostlin zásadní, jsou to většinou mikroprvky, jako je mangan, bór, vápník atd. Tyto mikroprvky jsou obsaženy ve většině tekutých hnojiv ve stopovém množství. U trojsložkových hnojiv, jako je Jungle in Da Box, Advanced Hydroponics a dalších se s micro prvnky setkáte vždy jako s lahví, která má označení M nebo 3 a bývá nejvíce zakalená.

Jestli nejste z těch, kteří se vidí s lopatou chodit po poli a sbírat trusy jednotlivých zvířat a tak obohatit váš substrát, jistě vás potěší, že se opět nabízí sofistikovanější řešení.

Co se týká těch organických příměsí do půdy, velice oblíbené je například guano - tedy netopýří trus. Ten lze zakoupit v prášku nebo granulátu, nijak nepáchne a dá se dávkovat buď posypem na vrchní část substrátu, nebo smícháním s vodou a zalitím. Já osobně preferuji první možnost - guano tak může volně prostoupit substrátem a pozvolna se rozpouštět. Guano nemusíte dávkovat pouze jednou ale klidně co 14 dní - je šetrné a pokud dodržíte doporučené dávkování, nemusíte se bát přehnojení.

Co se dalších organických pevných hnojiv týče, lze jmenovat například organickou řadu Green House Feeding, nebo tablety do substrátů Bio Tabs. Pokud chcete rostlinám pomoc ve vývoji květů a zároveň posílit jejich stonek a radikálně zvednout imunitu proti plísním a škůdcům, nelze než doporučit půdní doplněk na bázi čistého, organického křemíku Vitabrix, vyrobené firmou Mills.

Použití pevných hnojiv doporučuji většinou těm, kteří mají rostliny zasazeny v zemi, kde roste i trávník, případně další rostliny nebo plevel - pokud použijeme pevná hnojiva, která rozsypeme kolem stonku,případně je smíchám před vysazením se substrátem, je větší pravděpodobnost, že se živiny dostanou přímo do kořenového systému rostliny. Perfektní jsou také pro guerilla pěstitele, nebo pěstitele, kteří se ke svému políčku nedostanou tak často.


Další možností jak rostliny vyživit je použití tekutých hnojiv - opět máme na výběr z těch organických, organo-minerálních a minerálních, o kterých jsme si řekli v předchozích dílech.

Hnojiva na květ bývají většinou označena slovíčkem "Bloom", "Flower" nebo "Flowering". Je možné také použít 3složková hnojiva, kde je jedna složka označena jako "Grow", druhá většinou jako "Bloom" a třetí jako "Micro" - u těchto hnojiv se v období květu jen mění poměry a je kladen větší důraz na složku "Bloom".

Oblíbenou záležitostí co se hnojiv týče, jsou tzv. Boostery, případně přípravky PK 13-14. Tato hnojiva jsou většinou hlavně na bázi fosforu a draslíku ale ve velkém množství. Nejdůležitější funkci plní tyto posilovače kvetení od 3 do 5 týdne kvetení - tam se rozhoduje o celkovém výsledku a úrodě rostliny.

Rozhodně není na škodu zmínit enzymy - enzymatické složky plní v substrátu funkci rozkladu živin, aby byly pro rostliny dostupnější. Rozkládají také odumřelé kořeny, tím zvětšují místo pro nový kořenový systém. Jejich funkce je také v čištění kořenů, díky tomuto čistění jsou rostliny schopny přijímat více živin a tím dosáhnout svého plného potenciálu. Různé značky jej prodávají pod různým označením a tak se setkáte například enzymy označenými jako Atazym, Enzymes+, Purezym, apod.

Co se skleníku týče, v této chvíli - tedy v počátku kvetení, doporučuji rostliny prostříhat a zbavit se tak spodních stonků, na které nedosvítí slunce. Velké listy, které by mohly stínit začínajícím květům, se nemusíte bát sestřihnout napůl, případně ty opravdu největší ustřihnout úplně. Čím více listů, tím rychlejší růst, a pokud už teď víte, že by vám rostliny mohly přerůst, je tento postup pro vás jednou z mála možností, jak tomu zamezit. Ve skleníku je také dobré promyslet cirkulaci vzduchu, případně odvětrávání, aby bylo dosaženo nejlépe teploty pod 30 °C a nižší vlhkosti.

Začátek kvetení s sebou může také přinést komplikace v podobě plísní. Není proto na škodu použít přípravky pro prevenci, jako je BioAN a další. Předejdete tak problémům s padlím, případně také plísní šedou. Nejlepší je ale začít s prevencí co nejdříve - klidně už při vysazení. A jak jsme si řekli minule, velice dobrými prostředky pro prevenci proti plísni jsou Trichoderma a křemík (křemičitý písek, kyselina ortokřemičitá, křemičitan draselný).

V případě, že s plísní již bojujete, určitě stojí za zmínku, tedy v případě padlí, přípravek Kuprikol, případně Previcur Energy - oba se dávkují postřikem na obě strany listu. Postřik je nutné opakovat, ale s největší pravděpodobností se padlí na listech zbavíte nadobro.



Jedeme outdoor NAPLNO! - 3. část - Úprava rostlin a Low Stress Training

20. srpna 2018 v 16:56 | growway |  Návody

Jedeme outdoor NAPLNO!

3. část

Úprava rostlin a Low Stress Training

Léto je krásně rozjeté a my se tak už ve třetím díle vracíme k seriálu, jak vypěstovat co největší, nejsilnější a nejvýnosnější rostliny pod sluncem - tedy jak jet náš outdoor NAPLNO!


Pokud jste předchozí díly nečetli, bylo by na místě zopakovat, přes co vše jsme zatím přešli, a doufám, že ani nenechali vychladnout.

Začali jsme možnostmi pro vyklíčení a naklíčení - a jak jste, doufám, sami vyzkoušeli, nemusí se vždy jednat o to samé. Osvětlili jsme vám práci se všemi médii pro pěstování rostlin, která jsou momentálně dostupná (co se outdoor dostupné scény týče - ty ostatní na nás stále čekají).

Přes tyto možnosti jsme v druhém díle volně přešli na výsadbu rostlin, kdekoli to je možné, a to od zahrádek a skleníků až po vrcholky stromů. Neopomněli jsme ani prvotní výživu, ideální podmínky pro rozmístění rostlin a guerilla outdoor.

V tomto díle tedy nezbývá než navázat a nejde to jinak, než úpravou rostlin.

Tato část seriálu někomu může připadat lehce nepřirozená, někdy - co se rostlinné říše týká - i trochu krutá. Avšak věřte nebo ne, tyto úpravy nesou v oblasti profesionálního growingu své vlastní jméno a tím je LST - Low Stress Training. Tato oblast obsahuje asi 4 základní "cvičení pro rostliny", a těmi lze docílit:

- Lepšího využití venkovního pěstebního prostoru

- Kvalitnějšího prosvícení rostlin a květů (čím více světla dopadá na listy, tím rychleji rostou; čím více dopadá světla na květy, tím větší a "šťavnatější" poté budou)

- Větších rozestupů mezi jednotlivými větvemi (tento aspekt výrazně snižuje výskyt a přenos patogenů, plísní a škůdců)

- Menší velikosti rostlin (pokud někdo nemůže mít vysoké rostliny a plodiny z důvodu, že by mohly stínit sousedům u bazénu Usmívající se )

- A samozřejmě - zvýšení výnosů

Low Stress Training (LST) v sobě zahrnuje hlavně to, jak s rostlinami dále pracovat. Každá snaha, co se rostlin týče, většinou pramení v srdci zahradníka a vyvěrá až v samotném květu rostliny. Navíc pokud jsme omezeni prostorem nebo podmínkami, nemůžeme si moc vybírat a tak je zákrok nutný.


Zaštipování - Topping

O této části mělo být více řečeno v posledním díle, bohužel stránky časopisu nejsou nafukovací a tak se tam nevejde úplně vše. Přesto by bylo dobré některé z vás s tímto postupem seznámit. Nebudeme se dnes zabývat pokročilými technikami jako je FIM, ale povíme si jen o té základní.

Některé druhy a odrůdy se nedoporučuje zaštipovat / zastřihávat a to z těchto důvodů:

- Mají svůj centrální květ, a pokud chce pěstitel dosáhnout plného potenciálu rostliny, neměl by tyto rostlinu zastřihávat.

- Jsou to rostliny nefotoperiodické, které nekvetou pouze na základě periody světla (jaro/podzim) ale podle času, který mají ve své genetické informaci poskytnuté pro růst a poté pro květ. Těmto rostlinám se také někdy říká samonakvétací nebo automatické - z této říše je nejznámější Bazalka neboli Ocimum z čeledi Hluchavkovitých. To znamená, že bez stálé úpravy tato rostlina začne kvést a poté zemře, pokud již jednou nakvete (což se dá také ovlivnit, ale o tom až jindy).




V každém případě s každou úpravou rostliny tohoto druhu přicházíte o výsledný výnos, co se týče květu. Takže takové rostliny ve svém vlastním zájmu nikdy nezaštipujte!


Jak vlastně zaštipovat?

Myslím si, že pokud mají být věci naplno, tak štípání mezi nehty můžeme přeskočit - opět se vyskytujeme v říši patogenů, které by mohly rostlinu napadnout.

Zastřihávání probíhá ve chvíli, kdy rostliny přerůstají předpovídanou výšku, nebo je chceme lépe prosvítit / roztáhnout na prostor, kde by květy získaly co možná největší množství světla, nebo nám vyplnily plochu.

Ovšem - zaštipování probíhá v tom nejlepším případě jako prevence před tím, než rostliny přerostou a vždy je dobré řídit se heslem: "Čím dříve, tím lépe". Začátek akce zastřihávání může tak být hned poté, co rostliny přerostou své 3. patro, kde se od stonku začnou tvarovat listy. To je ideální doba pro první zaštípnutí.

A o co nám v této chvíli vlastně jde?

Je to především zpomalení růstu vrchní (hlavní) větve, a tím dát prostor těm spodním, aby dosáhly stejné výšky jako ta hlavní. V této chvíli rostliny vytvoří z jedné zaštípnuté větve, dvě další, které se budou tvářit jako hlavní a ty pod nimi dostanou chvíli prostoru proto, aby je dorostly. Z rostliny se tedy vytvoří "keřovitý" model, kdy se větve rozvrství, a je tak možné prosvětlit všechny vrcholky, dále je rozmístit do sítě, případně roztahovat.

Vrchní část rostliny, těsně pod vrcholkem, ustřihneme sterilním nástrojem (žiletka, skalpel, velmi ostré a čisté nůžky) - z této ustřihnuté větve, kterou odebereme, se stanou dvě větve zhruba po týdnu - menší výhonky dostanou prostor pro to vyrůst a přiblížit se těm nejvýše položeným - poté zastřihneme obě dvě tyto větve - stanou se z nich čtyři - v této chvíli je spodní větve nejspíše už dorostly a z rostliny se stává "keř".

Pokud rostliny zastříháváme, je třeba mít stále na paměti, že každý zásah do rostliny - hlavně tímto způsobem - jim způsobuje stres, a tak rostlina s růstem stagnuje - zpomalujeme průběh jejího přirozeného růstu.

Pokud bychom se tomuto chtěli alespoň z části vyvarovat, použijeme hnojivo, které v sobě obsahuje složku, zvanou Kelp - obecně lze říci, že jde o chaluhy mořských rostlin. Ty obecně zmírňují stresové podmínky pro rostliny tak, aby docházelo ke zpomalení jejich růstu jen nepatrně. Jako doporučení bychom mohli uvést například G.E.T. Power Thrive nebo Metrop - MAM8.

Stejně jako Kelp, je možné stres ze zastřihnutí zmírnit pomocí vitamínů. Vitamín, který se pro toto využívá nejčastěji, je vitamín B-52. Vitamín B, sám o sobě, podporuje metabolismus - stimuluje celý průběh absorpce živin a dokáže tak zmírnit stres rostliny ve chvílích, kdy situace není příznivá. Z naší nabídky tak můžete vybírat například B-52, společnosti Advanced Nutrients, nebo opět produkt firmy G.E.T. - Super Thrive - ten obsahuje vitamín B1.

Vitamíny doporučujeme přidávat v každém případě. Vždy dokáží rostlinu posílit, zrychlit její metabolismus a lépe se vypořádat s nepříznivými vlivy. Jako komplex vitamínů v naší nabídce naleznete například SuperVit od HESI nebo SUPERthrive.

Zásah do rostliny jako je její zaštípnutí je třeba mít pořádně rozmyšlený - pokud rostliny totiž zastřihneme příliš pozdě, menší větve, které vyrostou po zastřihnutí, rozhodně nebudou silné jako ta centrální. Pokud stonky nejsou silné, nemohou zákonitě nést velké květy. Proto zastřihávejte rostliny nejlépe v začátcích růstového období, případně jen v nutném případě, kdy opravdu přerůstají (nejčastěji ve sklenících) a nikdy rostliny nezastříhávejte poté, co se projeví první květy.


Ohýbání - Bending

Principem této metody úpravy rostlin je vyloženě trénink její vlastní struktury. A jak hodně z vás jistě ví, žádné tělo se nesmí přetěžovat, aby svaly nepopraskaly. K ohýbání můžeme použít buď tzv. Halfmoonů - kolínek - které nám větve ohnou do požadovaného tvaru, případně uvazovacích provázků.




Halfmoony nebo provázek?

Pokud začneme používat halfmoony, kolínka, měli bychom vědět, že kolínka mají velmi malý prostor pro větve, proto je ohýbáme v počátečním stádiu, kdy stonky ještě nejsou moc široké - jednak proto, aby se nám do kolínka rostliny vešly a jednak proto, abychom je neškrtili. Každé použité kolínko dokáže stonek rostliny ohnout o skoro 45°. Tímto tvarováním se dá docílit toho, aby rostliny vytvořili "koš", aniž bychom byli nuceni je zastřihnout. Jsou dostupné ve velikostech 27 a 37 mm a to pro mladší i starší a větší stonky. Nikdy nezapomínejte tato kolínka přendávat z nižšího do vyššího patra, nebo je případně sundávat - nikdo přece nechce přiškrtit rostlinám jejich přívod živin.

Druhou možností je použití uvazovacího provázku, kdy lze (s šetrným použitím) použít tuto vychytávku jako prostředník mezi hlavním stonkem u země a tím vrchním, a tak lze tvarově vytvořit něco jako "luk". Malé i velké stonky a větve se otáčejí za sluncem, takže pokud jednou stranou provázku uchytíme spodní stonek a druhou vrchní část, vytvoříme tak něco, co bude vzdáleně připomínat "hrb". Tím docílíme toho, že i spodní větve porostou směrem za sluncem a začnou tvořit pěkné a prosvětlené květy. Sofistikovanější použití této metody se nazývá "Supercrooping" ale o tom až v jednom z příštích pokračování.


SCrOG (Screen of Green) - Mříž zeleně

Základem této metody je podpůrná síť nebo pletivo, které má oka, do kterých se dají proplétat větve rostlin. Účelem je absolutní využití prostoru pro to, aby rostliny "prokvetly" skrze oka sítě a tak vytvořili jednotvárný zelený film. Každý květ tak dostane své místo pro kvetení a nebude stínit těm dalším, a hlavně zůstane dále flexibilní pro další ohyb.

Nejde jen o to, přehodit přes rostliny síť…

Oka sítě volíme dle velikosti rostlin a jejich dalších možností pro ohýbání. Sítě lze zakoupit od 12 x 12 cm velikosti ok po 20 x 20 cm. Pokud bychom chtěli začít s metodou SCrOG už v raném počátku, obrátíme se na obchody se včelařskými potřebami. Ty nabízejí i menší velikosti - přesto si je ale třeba uvědomit, že rostlinám rostou stonky a díky zmenšeným okům v síti by rostliny mohly začít v růstu stagnovat, protože by je "škrtily". Proto raději volete oka větší velikosti.

Tato metoda se na (očekávaných) velkých rostlinách provádí tak, že je kolem rostliny postavena "cela" z každé strany. To znamená, že ze všech 4 stran jsou postaveny pláta mříží. Rostliny se hned napoprvé zastřihnou, aby bylo docíleno kvalitního vrstvení, co se týká větví. Všechny větve jsou taženy ke spodním okům mříže, aby nerostly do výšky ale spíše do šířky. Poté, co jsou všechny větve protáhnuty mříží. Dalším postupem je přes vrch této mříže přehodí síť - rostliny se tak budou dále vrstvit skrz síť - pokud tedy budeme sítí protahovat vrchní výhonky.

Výhodou této metody je také nezanedbatelná stabilita rostliny - nehrozí převracení květináčů nebo padání silnějších větví směrem k zemi.